Klasický pátek? Ne ne, a to ještě není sobota...
Pracovní den pro mně, začíná vždy stejně, jediný rozdíl je v tom jestli mám školu nebo praxe. Do školy vstávám v šest hodin ráno a na praxe v pět. V zimě mám denní rutinu, a to je kafe. Protože bez kafe to není ono. Buď si ho udělám doma do termosky, či si ho koupím v pojízdné kavárně, dělají tam skvělé Latte. Vždy si dám velké vanilkové, přidám si do něho cukr. Trochu vanilky, neboť vanilky není nikdy dost, a skořice. Je to pak zajímavější a chutná to skvěle.
Co po kávě?
Jen abych den přežila....
Škola
Do školy to od kavárny nemám ani pět minut. A jelikož v zimě jsem opravdu líný člověk, jezdím autobusem, což jsou asi dvě minuty cesty. Ano jsem hodně líná... Jako každé ráno se před školou scházíme s lidmi z naší třídy. Řešíme naše "problémy", a vtipné události. Jakmile se tam všichni sejdeme, hned zalezeme do školy, cestou se vždy zastavíme u pekárny, tam je vždy velké teplo. A pádíme do třídy která je ve čtvrtém patře. Naše třída je osamocená na patře. Nic kromě naší třídy tam není. Po škole vždy vzájemně čekáme na autobusy a jedu domů. V pondělí odpoledne zamířím na skauta, ve středu na hlídání, tří dětí kteří mě každou středu něčím překvapí.
Praxe
Začátek dne začíná stejně, praxe mám ve škole, takže díkybohu nikam daleko nejezdím. Každé ráno nám mistrová rozdá práci. Mezitím co děláme své, samozřejmě děláme blbosti. V pátek jsem spolu s Markét dělala z modelovací hmoty malé mrkve na mrkvový dort. Dělaly jsme jich kolem stovky. Já dělala trávu a ona tvar mrkve. Po dvou hodinách jsme jich měli dost, a taky to na nás bylo znát. Byla jsem se zrovna napít, když si Markét do tiché místnosti zpívat. Bez nějakých zábran spustila znělku z animovaného seriálu, Bořka stavitele. U nás je běžné že když někdo začne zpívat, tak se k němu někdo přidá. A tohle nebyla vyjímka, jakmile začala Markét já a Anička jsme se přidali. Jen naše mistrová na nás pokaždé divně kouká, Jak kdybychom se zbláznily. Při mytí nádobí některé sedí na stolech, či pomáhají s nádobím. Když nám dovolí pustit rádio, tancujeme a zpíváme. a když ne? Tak i tak tancujeme a zpíváme, házíme po sobě mokré hadry, či se zavíráme v místnosti na vytloukání vajec. Po praxích se zdržíme ve městě a kecáme.
Pátek 18.1 2019
Po příchodu domů si vybírám šaty na ples. Nemohla jsem se rozhodnout mezi béžovo-růžovými a černými. Které jsou ve předu nad kolena a vzadu jsou dlouhé na zem. Moc se mi tento typ šatů líbí. Nejsou jako ostatní. Mají šmrnc, a dá se v nich skvěle pohybovat. Já osobně nemám ráda dlouhé šaty, mám radši kratší. Myslím že ty dlouhé ke kotníkům mi moc nesluší.
Ale co se týče plesu vše bude v dalším článku...
Po praxích, s obrovskou taškou plnou pracovního oblečení se vydáme kecat na náměstí, odkud nám jezdí všechny autobusy. Kde si někteří dají kafe, či dojídají svačiny ze školy. Já se po třetí hodině loučím a jdu na autobus k babičce. Kde se sejdu se svojí sestřenicí. Probíráme ples jejího přítele a ples na který v sobotu jdu.
