Loňský rok byl pro mně takzvaný annus horribilis. Kdyby to bylo na mě zrušila bych vánoce a oslavy nového roku, a pokračovala dále. Skoro celý rok jsem brala různé antibiotika, vitamíny, probiotika, a jiné podobné prášky. V roce 2021 jsem začala mít zdravotní problémy, doktoři mi sice slibovali, že do tří týdnů budu zdravá, ale nic. K tomu jsem měla pro mě otřesný rozchod s člověkem který mě psychicky podporoval. A moc mi to nepomáhalo léčení. Ze dne na den, jsem přišla o vše co pro mě bylo důležité. Neměla jsme růžové dětství a to co jsem měla s ním, bylo to pravé pro mě. Měla jsem ve všem systém přes týden práce, starání o ďáblíka, víkendy výlety. A sama jsem viděla že mi to pomáhalo i s PPP. Vztah byl ukončen ze zdravotních důvodů. 

Momentálně antibiotika mají dopad i na mou psychiku, jsem více unavená, a vstávání dřív jak v deset hodin se nekoná. Tím že si vařím sama a nemám se o koho start, se moje stravovací problémy vracejí. moc nejím. Čekala jsem že když mám více času pro sebe, naučím se víc jíst, srovnat si v hlavě minulost. Ale nejde to. To bych musela asi odjet z města a začít někde jinde nanovo. Co se týče nových vztahů, tak to taky nejde. Kdykoliv jsem s někým šla, přišlo mi to nesprávné. Za mě, nechci nikomu nic slibovat ani tvrdit že je něco jinak. Akorát bych ubližovala jiným, nemůžu nikde nic začít když mám v hlavě jiného. 

Když jsem vyrůstala drželo mě nad vodou myšlenka, že jednou odejdu pryč. Začnu žít život jinde, lepší život. A měla jsem, a měním postup. Letošní rok věnuji sobě, dostanu se ze zdravotních problémů. Budu se věnovat skautu. Kde plánuji tábor, a vedu zase skautky. Píšu knihu, kterou bych chtěl ukončit dopsání knihy. A též se věnovat focením. Myslím že to nejsou zas tak velké cíle. O víkendech v létě budu zase chodit na akce od Military clubu kde budu potkávat i ďáblíka takže pus pro mě.