Můj život teď a můj život potom...
Každý máme nějakou svojí představu o tom jak chceme žít. Pro někoho je to jen práce, někdo chce zase všechno zažít.
Nedávno jsem seděla na terase a přemýšlela jaká bude má budoucnost. Představila jsem si sebe sama jak sedím na terase v šedesáti, v ruce čaj, či kávu, a moje vnouče se mě zeptá "Babi, řekni mi o svém životě. " A v ten moment jsem se zamyslela. Jaký je můj život teď? Chodím do práce, z práce jdu domů, tam uklidím uvařím. O víkendu něco sladkého upeču, čas od času si zajdu na víno. A to je vše. Ano, a chci takový život?
Před prací jsem jezdila se skautem na výlety. Poznávala jsem svět. Jezdila na různé koncerty a festivaly. Poznávala nové lidi. Ale teď, vím že teď nikam moc nemůžeme, je corona. ALE i tak. Opravdu chci říct svým vnoučatům, jen jsem chodila do práce a mám jen veselé historky před prací. Vždyť já byla v Itáli, ve švédsku, v Chorvatsku, Slovinsku a buch ví kde ještě. Ale nastoupila jsem do práce, a konec.
S přítelem jsme se bavily jaký chci letošní rok prožít. Takhle já jsem typ člověka co neplánuje daleko do budoucna. Rok max. A vím že tohle chci změnit. Začít jezdit s krosnou, se stanem a spacákem po česku. Každý kout česka vidět. S těmi co mám ráda, a on že jeď. Ale se mnou nepočítej. Vím že já jsem vyrostla ve skautu. Vím že chci dost víkendů strávit na cestách. A k tomu mi řekl že, " Jeď ale nejdřív si na to musíš vydělat." To jako vážně musím rok pracovat abych mohla jet na víkend na vysočinu? Jako pardon? Říkám že na jízdenky na vlak mám vždycky , a on že co tam tedy budu jíst? Takhle nevydělávám miliony, a pak dost na to abych se uživila, ale i tak žiju od výplaty k výplatě. ale na odpověď, koupím si konzervu a na ohni ohřeju, se znechuceně zatvářil. Řekněte co je špatného na guláši z konzervy? Já myslím že nic.
Pamatuji si jak jsme si s odddílem dělaly na ohni guláš. Cibule, maso, zelenina. Vše nakrájené jedním nožem na plastovém víčku. A vše zamíchané větví ze stromu, neboť jsme cestou ztratily vařečku. Plavaly v něm kusy dřeva, jehličí a i hlína. Ale nikdo se nepo... a všichni byli spokojeni.
Jaký tedy žiju život?
V současné době bydlím s přítelem, chodím do práce. Ihned po práci doma uklidím, uvařím. A tak po dvou hodinách, co přijdu domů si dám kafe a venku si ho vypiji s podcastem v uších. Přítel kolem šesté příjde a já ohřívám večeři a pouštíme film a jdeme spát. Jako HALLOOOOOOOO, takhle mám prožít celý život? Nenenene. Ano chci rodinu. Ano chci se o ní starat. Ale taky chci cestovat. Chci zažít to co nezažiju za zdmi bytu.
Rozdělíme si dva životy ano?
Práce, rodina a nic jiného
- Peníze
- Vztah s rodinou
- Žádný problém s astma
Práce, cestování a spoustu dalšího
-Poznávání nových lidí a kontaktů
-Peníze
- Spousta zážitků
- Vztah s rodinou
- Mnoho krásných vzpomínek
- Spousta článků na můj blog
- Pevné tělo, s inhalátorem v kapse kamkoliv.
C o tedy dělat?
Pokud něco chcete, jděte do toho. Já hodlám cestovat. Ať to stojí co to stojí. Pokud se to někomu nezdá, tak ho se sebou neberte. Chcete žít v Anglii? Tak se tam přestěhujte. Chcete vidět Norsko? Jeďte tam na dovolenou. Koukněte se na krásné fjordy. Chcete jen pracovat a vychovávat děti? Prosím, každý má něco na svém listu přání něco jiného. Já mám třeba vylézt na Mont Everest, a to prosím nesnáším kopce. Ale prostě to tam mám. Dělejte co máte rádi, a co chcete dělat. Život máme jen jeden, a je opravdu krátký....