Termální lázně v Maďarsku
V Mikulově jsme zastavili na poslední benzině ještě v České republice. Kde se stála nekonečná fronta na záchod. Pak už nás čekal přechod Rakouských hranic, rychle jsme projeli Rakousko do Maďarska. A bez zastávky jsme jeli rovnou do Soprone. V Soproni jsme se podívali po centru. Čekala na mě první káva v Maďarsku, sestra dostala chuť na místní zmrzlinu. Dala si citronovou, no nic moc, chutnala jako smetanová s troškou citronu. Sestra mi říkala říkala že se v Maďarsku moc nerozumím v angličtině, ale měla jsem štěstí. Holčina která v kavárně obsluhovala neměla problém a já si kávu mohla objednat v angličtině. Odpoledne jsme vyrazili na zámek Esterházyovců Fertod. Tento zámek bxl postaven s heslem "Co muže císař můžu já". Nechal ho postavit Mikuláš Esterház. Za zámkem jsou krásné zahrady, mají zde i uličku s alejí s růžemi.
v sedm hodin nás čekala večeře, k hlavnímu jídlu jsme měli perkelt, pro nás guláš, maso chutnala jako divná kráva, ano byl to jelen.
Spaly jsme v domech cizívh lidí, nebyl to hotel. Prostě si nás pár lidí rozdělilo a my spaly u nich. Příjde mi to zvláštní, asi bych nechtěla aby mi v domě na několik dní spali naprosto cizí lidi.
Druhý den
V devět jsme stáli na křižovatce a čekali na autobus který nas odveze do městečka Koszeg, se podívat na hrad, který sice vypadal nic moc, ale za to má silnou minulost. Například dost pomohl Vídni, když hrad bránil před Turky, bránil hrad celých 25 dní, a taky se mu to podařilo. Později jsme si udělaly krátkou procházku po městě, a kávu s dortíkem. Ve dvanáct jsme odjížděli do lázní. A musím říct že byli plné Čechů. Tyhle lázně byli v Buku. Já sama nejsem úplně typ člověka na dlouhodobé válení ve vodě, ale když jsme si povídali tak mi to ani nevadilo. Dokud neusla, to jsem se už nudila. Měli tam 4 malé bazénky kde jste se mohli vykoupat v horké vodě, ale opravdu horké vodě. Našli jsme i tři tobogány, tam jsem musela jít. A bylo to skvělé. K večeři byl vepřový steak s rýží a hranolkami, ano s rýží. Kombinace divná ale jinak moc dobré.
Třetí den
Ráno jsme jeli směr Balaton, kde jsem si smočila nohy v Balatonu. Oběd jsme si daly v místním stánku s Hotdogy. Brigádník ve stánku vypadal opravdu nadšeně že musí být v sobotu v práci. V jednu byl odjezd do lázní v Havíze. Tyto lázně byli opravdu přírodní, a kolem něho byly postaveny domky, jinde byla voda přesunuta. Voda byla strašně hluboká, měla více jak 30 metrů. A jelikož vím že mám strach z hlubokých vod jsem to i tak zkusila. A ano dostavil se hysterický moment. Kvůli mě sestra zůstala podél stěny a schodů abych byla v klidu. Po chvíli jsem to vzdala a šla si lehnout na lehátko, a sestra si mohla v klidu plavat kolem. Kolem třetí hodiny jsme odešli na nákupy a procházku. Koupily jsme si trdelník a nakoupily další suvenýry. K večeři jsme měli Husu, zbytek zájezdu si uvědomil že je konec dovolené a rozjeli se. Trsali na české písničky, a nedbali že dost z nás by jelo na bydlení jsme museli počkat. Vyrazily jsme až když zavelela delegátka.
Odjezd, byl pomalý a velice únavný. Dopoledne jsme strávili chvíli v Sarvaru něco jako aquapark, to mne už tolik nebralo. Tak jsem ležela na županu venku a opalovala se. odpoledne jsme vyrazili k Maďarsko slovenským hranicím a dál směr Brno. Doma jsme byli kolem půlnoci. A skoro hned po příjezdu jsem upadla do postele.
Jinak jsem spokojená, výlet se mi líbil. A klidně příští rok pojedu znovu.