Víkend na kopci
27.05.2023
Minulý víkend jsem strávila s military clubem na pozorovatelně ČSLA. V pátek jsem v práci skončila po páté noční, takže v šest ráno. A jelikož jsem totální blázen, tak jsem nešla spát. Hned jsem vyrazila na nákup. No na nákup, koupila jsem tři brambory, jednu papriku a dvě červené cibule. Takže velký nákup to úplně nebyl. Cestou domů mě už na dálku volalo kafe, no co přece nebudu ignorovat volání vůně zeminy a lehké hořké chuti. A využila jsem příležitosti že ke koupi zrnkové kávy, je kafe zdarma. A během deseti minut jsem měla v tašce dvě zrnkové kávy a jedno teplé karamelové latte. Doma jsem behem pití kávy a poslouchání podcastu jsem obarvila motor k letadlu. Takhle stavím vrak letadla z kartonu na tabor. Mezi čase kdy mi schly papiry me čekalo stavení puzzle. Znovu jsem se k tomu vrazila naposledy jsem stavěla někdy v zimě. Chtěla jsem si ještě koupit čočky, no a víte co? Zase je neměli. Letos tam jdu po druhé a tam je neměli, takže proběhlo měření zraku, vyplácla jsem prachy a odešla bez čoček. Takže mě čekal víkend s brýlemi. A když mám uniformu vypadám s brýlemi divně. Kolem oběda mě kamarád vyzvedl a jeli na bunkr, a čekala na příjezd mého spaní. Odpoledne přijel kamarád který mi půjčil dodávku ve které jsem spala sama. Kromě noci z pátka na sobotu. Pátek probíhal klidně, a u mě velice ospale. Usla jsem krátce po desáté, jako správný důchodce. A spala jako miminko do šesti. Vstala jsem mezi prvními a připravila všem snídani. Kterou jsem ve čtvrtek pekla. Různé koláče a šátečky z listového těsta.
Dopoledne bylo spíše sportovní. Koukali jsme behem stání u pokladny na hokej. A ja se v mezi čase válela v kotlíku kde jsem vařila gulášovou polévku. Ikdyž to nebyl žádný velký kulinářský objev i tak se povedla a misto díky jsem jako pochvalu brala to že zmizela během chvilky. Příště asi udělám cihlli corn carne. Člověk musí přemýšlet co uvařit v kotlíku, a aby to chlapy snědli. Protože kuskus se zeleninou a kuřecím masem, málokterý chlap sní. A kort když si oni k jídlu dávají pivo. Odpoledne bylo spíše poklidné a moc lidi na prohlídky nechodilo, takže jsme s kamarádem vyrazily pro nanuky. Nebo spíš my vyrazily na točenou zmrzlinu a ostatním jsme v místní jednotě koupily nanuky. Byla to dobrá cesta, jako dva blázni jsme se procházely po vesnicí ve vojenském oblečení, ještě že všichni vědí že je kousek od nich vojenská pozorovatelna. Tak se na nás nedívali až tak divně. Zbytek dne jsme spíše kecaly a hřáli se u ohně. Neděle už byla spíš balící a pomalu jsme se všichni vytrácely. Já jelikož mám ráda chůzi, jsem vyrazila o hodinu a pul dřív než mi jel autobus a s nealkoholickým pivem, krosnou na zádech vyrazila na cestu. V uších mi do rychlejší chůze pomáhal Komunál a Kabáti. V půlce cesty jsem se uvelebila na cestě a chvíli se slunila s birelem. Dost divně na mě lidi koukali. Ale bylo mi to jedno, bylo mi fajn a užívala jsem si slunce a podcast v uších.