Ženy a násilí

Stále slýcháme že tam a tam byla napadena žena. Ročně je napadeno mnoha žen, a nikdo s tím nic nedělá. Proč?

Nedávno jsem četla na sociální síti příspěvek. Dvě dívky si během koncertu všimly že je muži cízí národnosti natáčí a něco o nich mluví, nejdříve to vypadalo že spíše točí onu kapelu, ale po chvíli už bylo jasně vidět že si nahrávaly je. Slečny se hned ozvaly, že se jim to nelíbí a ať přestanou. A skutečně se tak i stalo. Jenže to mužům nedalo a začali je točit znovu. Kolem půlnoci se děvčata rozdělila, jedna šla domů společně se kamarádem kterého na koncertu potkala a druhá šla domů sama. Na sídlišti jí pak cizinci napadly a zbili. Neví se přesně zda to byli ti samý co je natáčely, ale též to prý byli cizinci. Hned mně napadla otázka. Udělal s tím někdo něco? Dělá s tím někdo něco? Nedělá. Žena je pro některé muže snadný cíl. představte si 100 kilového chlapa, koho asi napadne? Muže který má tu možnost, že se ubrání a bude to jak se říká férový boj, nebo ženu která se třeba neubrání, protože má strach? Jasně že ženu.

Už je to nějaký čas co jsem viděla ve zprávách, že nějaký muž napadl ženu s nožem v ruce. Ženě se náhodou podařilo v zápalu boje obrátit nůž proti muži a nedopatřením v sebeobraně ho zabila. A koho obvinily? Jí. Opravdu tu máme zákony které nás nechrání? Pokud někoho zabiji v sebeobraně nebudu jako oběť, která se bránila. Ale jako ten kdo někoho zabil nepřiměřenou obranou. Ale jak mám dokázat že by mě zabil? mám si počkat až mě tím nožem pořádně zraní a pak ho můžu zabít? Nebo co? Pak ale příjde otázka, nemůže si za to sama? Nevyprovokovala toho útočníka? A nebyla oblečená tak že si to útočník vysvětlil tak že ona to chce? Ne opravdu ne. To že se ženy oblékají jinak než dříve neznamená že chceme aby nás někdo obtěžoval. Dříve byly ženy oblečeny tak že skoro nebyli vidět kotníky a třeba jen krk, a byly také napadeny. A mnohem více, například osmnácté století ve Skotsku. Ženy byly v tu dobu hodně často znásilněny britskými vojáky a jako Skotky si nemohli moc stěžovat. To byla jiná doba, ano ale opravdu to takové bude i v 21. století? Takže nechápu proč do toho někdo tahá oblečení. Ženy jsou napadeny častěji protože nereagují. Sami máme někde v okolí někoho kdo má nějaké oplzlé narážky. Nejčastěji to necháme být a úmyslně to ignorujeme s myšlenkou že toho třeba nechá. Ale nenechá. Muž si uvědomí že si to necháme líbit a oplzlost stupňuje, a dost často to už pak nejde zastavit. Proto bychom si už na začátku měli mezi ním stanovit pravidla. Říct nahlas že se nám to nelíbí a, že si nepřejeme aby se k nám tak chovaly. Myslím že se už práva žen hodně posunula. Jsme v době kdy máme právo říct svůj názor. Já sama to dělám.

Například, s přítelem jsem byla v hospodě s jeho kamarády a ti měli už upito. Nepřemýšleli a myslely si že si ke mě můžou dovolit co chtějí. Přítel v ten moment byl na záchodě a já odcházela od baru si sedmou do našeho boxu. Jeden z přítomných mne vzal silně za ruce a ohnul o druhého co seděl, já se hned bránila. Ale já co moc sily nemám jsem se mu moc neubránila, jen co mě pustil jsem využila příležitosti a praštila ho. Nic jiného mě nenapadlo. V ten moment jsem si říkal, byl překvapený a bolelo ho to tak už toho nechá. A od té zkušenosti jsem při každém náznaku dotyku co mě byl nepříjemný se hned bránila po dvou takových případech, se už nikdo neodvážil to zkusit znovu. Myslím že si to kluci řekli mezi sebou neboť i když to byl hulvát žádný nový cosi k nám sedl to nezkoušel. A to bychom měli dělat. Bránit se. Jen protože jsme "něžné pohlaví" neznamená že se nemůžeme bránit. Pokud se neozveme hned, tak je pak pozdě. Samozřejmě platí také to co nám maminky kladly na srdce už od dětství "Nikdy nesedej cizím lidem do auta". To je tak krásná příležitost, jak se nám může něco stát. 

Neříkám že ani muži nejsou napadeni. Ale není to zas tak časté. Teď v Praze řádil nějaký šílenec v metru, v Přelouči a Pardubicích jsou problémy s cizincemi. Proč je sem furt pouští. Ano vím je to levná pracovní síla. Ale za jakou cenu? V jedné firmě dokonce, když se jim nelíbilo něco na pracovišti, hned vytáhli nože že to budou řešit takto. Či dokonce vyhrožují zabitím, jedna mistrová přišla za vedením že jí Rumun vyhrožuje. Vyhrožuje jí že si najde její dceru a zabije jí. Vedení s tím nic dělat nechtělo. Ale pak se ozvala znovu. "Buď půjdu já nebo Rumun" A hned se Rumun stěhoval zpátky do své země. 

My češi máme malou zaměstnanost, a to protože naší práci berou cizinci. Ví že jsou někteří rádi že tu dělají, a že dělají za to skoro nic, ale i tak. Mohl tam být Čech.  

Ráda  bych znala váš názor. Pokud chcete napište mi na email, myslím že nejsem jediná koho to štve.